Pro seniory
Drobečková navigace

Úvod > Město a kultura > Farnost

Biřmování 1.10.2017

Birmovani_kostel_sv._Josefa_Jevisovice_1.10.jpg

V neděli 1.10.2017 se ve zdejším kostele sv. Josefa uskutečnilo biřmování.

Fotografie p. Antonín Bláha_společné

Fotografie_p. Antonín Bláha_ostatní

 

Poděkování za úrodu  2017

 

FARNOST Jevišovice

 

Nedělní Mše svatá je v 8:00 hod.

Spádová oblast

Do naší farnosti kromě Jevišovic patří:

  • Černín, Střelice a Bojanovice.

Duchovní:

  • P. Jiří Ochman

Římskokatolická farnost Jevišovice

Odkaz na fotogalerii naší farnosti: Fotogalerie

Další odkazy na jiné weby:

KŘEST JE DAR BOŽÍ  křest ii.pdf

 

 

HISTORIE:

Třikrálová sbírka

0001 (5).jpg

Přehled vánočních bohoslužeb 2016

sobota  24.12.2016 22:00    Vigilie Narození Páně (Štědrý den)
neděle  25.12.2016 8:00    Slavnost Narození Páně (Boží hod)
pondělí  26.12.2016

8:00  

 Svátek sv. Štěpána 

pátek  30.12.2016     Svátek Svaté rodiny
sobota  31.12.2016 15:00    Zakončení občanského roku
neděle  1.1.2017 8:00  

 Slavnost Matky Boží Panny Marie

neděle  8.1.2017  8:00    Křest Páně (končí vánoční doba)

Půlnoční mše, vigilie je bohoslužba v předvečer náboženského svátku. Slovo pochází z latinského vigilia, bdění. V náboženském smyslu obsah slova tedy označuje zvyk připravovat se na určitý svátek bděním v noci na modlitbách. Pokud se v římskokatolické církvi slouží slavnostní mše v předvečer svátku Narození Páně, Božího hodu vánočního, označuje se lidově jako půlnoční mše.

Vigilie před velkými svátky jsou v křesťanské liturgii známé už od pátého století, slavily se ve východní i západní církvi. Často se spojovaly s půstem. V Čechách je určitě nejznámější vigilie na Štědrý večer, v předvečer svátku Narození Páně. Těší se velké oblibě i u nevěřících, kteří se jí rádi účastní v kostelech. Proslulost získala i díky známé České mši vánoční Jakuba Jana Ryby, která se stala symbolem českých Vánoc.

Poděkování za úrodu 2016

Dne 24.září 2016 bylo v 8.00 hod při mši svaté poděkování za letošní úrodu.

Fotogalerie p. Antonín Bláha

Přehled velikonočních bohoslužeb 2015

čtvrtek  2.4.2015 16:00    Zelený čtvrtek
pátek  3.4.2015 16:00    Velký pátek
sobota  4.4.2015 19:00  

 Bílá sobota

neděle  5.4.2015 08:00    Hod Boží velikonoční
pondělí  6.4.2015  08:00    Velikonoční pondělí

Popeleční středa - základní informace

Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. V liturgickém kalendáři katolické církve je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Datum Popeleční středy je pohyblivé a se odvíjí od data Velikonoc. Data Velikonoc a Popeleční středy naleznete zde - v dynamickém liturgickém kalendáři.

Zavedení „popeleční středy“ se datuje někdy do 6.-7. století, kdy byl začátek postního období přeložen ze 6. neděle před Velikonocemi na předcházející středu, aby se z postní doby vyčlenily jednotlivé neděle, které nejsou chápány jako postní den.

Popelec, aneb "Jsi prach"

Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (= popelec) s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením kajícnosti převzatým z biblické tradice a uchovávaným v církvi až do dnešní doby. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život, své nepravosti, svůj hřích a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí (ev. "kočiček" - v našich krajích) posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.

"Při udělování popelce se říká: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“ (srov. Gen 3,19) anebo opakuje Ježíšovu pobídku: „Čiň pokání a věř evangeliu“ (srov. Mk 1,15). Jak důležité je slyšet a přijmout tyto výzvu právě v této naší době!  Jsme omezenými tvory, hříšníky, kteří ustavičně potřebují pokání a obrácení. Soudobý člověk, který deklaruje svou totální nezávislost na Bohu, se stává otrokem sebe samého a často se ocitá v neutěšené izolaci. Výzva k obrácení je proto pobídkou k návratu do náruče Boha, něžného a milosrdného Otce, k důvěrnému odevzdání se Mu." (Benedikt XVI.)

Půst jako takový

Popeleční středa je v katolické církvi dnem přísného postu (půst od zdrženlivosti masa a půst „újmy“ - jen jednou za den úplné nasycení). Texty k tématu půst naleznete zde

Výzva k obrácení a pokání

Ježíšova výzva k obrácení a k pokání, která zaznívá na Popeleční středu, nemíří především na vnější skutky, "žíněné roucho a popel", posty a umrtvování, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by vnější kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Jde o radikální rozchod s hříchem, což znamená odvrácení se od zla a naopak nové zaměření celého života k Bohu. 
Toto obrácení ovšem není výsledkem jen jakési "duchovní gymnastiky", ale je především působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Když objevíme velikost Boha a jeho pozitivní vztah k nám, snažíme se odpovídat adekvátním způsobem.

Rozmanité projevy a prostředky

Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby. Tradičními a staletími osvědčenými prostředky pokání jsou: modlitba, odříkání – „půst“ a „almužna“ – tedy dobrodiní činěné ve prospěch těch, kdo jsou na tom hůře než my. Vedle klasických forem se současné době se v řadě zemí rozšiřuje např. "ekologický půst" - omezení zbytečných jízd autem apod. Vždy ovšem půst vychází z biblické a církevní tradice a je zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti.


Anselm Grün o prožívání popelečního požehnání...

Na Popeleční středu se po evangeliu žehná popel a přítomným se jím dělá na čele znamení kříže. Popel symbolizuje obrácení. Má nám připomínat, že jsme prach a v prach se obrátíme, jak zní stará formule při udělování popelce. 

Popele se dříve užívalo i jako čisticího prostředku. Toto znamení nás tedy vybízí, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Máme zapotřebí důkladně pročistit všechno, co se za celý rok proplížilo do našeho srdce a poskvrnilo je. 
Na počátku postní doby vždy vedu postní obnovu. Jsem zvyklý zahajovat ji mší svatou, při které uděluji zúčastněným znamení popelce. Cítím, jak je pro lidi důležité, aby dostali názorné znamení, které jim připomene jejich pomíjivou přirozenost, jež se jednou promění v prach, a které je vyzve k obrácení. Když se zeptám těch, kteří přijali popelec, co to s nimi udělalo, stěží to dokážou přiblížit slovy. Shodují se ale většinou na tom, že se jich to hluboce dotklo. 
Požehnaný popel tak zjevně proniká do jejich podvědomé touhy po novém začátku a po tom, aby bylo z jejich nitra vypáleno všechno, co jim brání skutečně žít. Je to smysluplné znamení jejich touhy obrátit se od cest, které nevedou dál, změnit smýšlení a vidět věci takové, jaké skutečně jsou. (Se svolením zpracováno z knihy Anselma Grüna: Jsi požehnáním  kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství.)